Setkání se zajímavým člověkem
Zpracování: charakteristika člověka, který na vás silně zapůsobil.
Přestupoval jsem z metra A na metro B, ve stanici Můstek. Stejně jako já šel dolů z jezdících schodů. Neviděl jsem ho, šel jsem a koukal jsem do země a byl bytostně trochu mimo. Náhle jsem hlavou narazil do kožené bundy a ucítil stáj, a koně. Zdvihl jsem hlavu a vystrašeně jsem mu hleděl do tváře a řekl „pardon, já jsem nechtěl“. Podíval se na mě dobráckýma očima podrbal se pod kloboukem na hlavě a řekl: „to je dobrý“. Usmál se a prohlídl si důkladným pohledem, mě leknutého studenta s rozpadající se, přeplněnou krosnou na zádech. Měl na sobě veškerý kovbojský vybavení a celý jeho ohoz musel stát přes několik tisíc korun. Bylo to zvláštní. Takový machr kovboj a v metru a bez koně.
Pak se mě zeptal: „ty seš od koní z nějaký vesnice?“ A já řekl: „ne tak docela ale jsem z vesnice a u koní začínám“. Připadal jsem si proti němu tak malý a takový nic. Jemu mohlo být tak 50 let. A můj věk neměl proti němu žádnou cenu.
Položil mi ruku na rameno a řekl: „jsem si to myslel, klobouk, který mám já by ti slušel víc“ a hrdě se na sebe podíval. Jezdící schody nás dovezli dolů do stanice metra.
„Tak se měj a pozdravuj svou dívku“ řekl mi a zmizel do metra které jelo jinam než mé.
Zvláštní, jak poznal že se zajímám o koně, jak to, že se mnou dal do řeči. Proč jsem nemluvil víc, jak to, že věděl že mám Holku? Nechápu to. Byl to asi hodně dobrý člověk. Zapůsobila na mě jeho vznešenost, jeho čestnost, dobrácký způsob vyjádření. Měl charisma, které mě naprosto oslňovalo. Řekl jsem si, že takový bych chtěl také jednou být.
V metru mě pak napadalo tolik otázek, který bych mu řekl. Ale pozdě, už byl pryč. Škoda.
Buďte první! Přidejte komentář