Nikdy jsem Valentýna neslavil.

Nikdy jsem Valentýna neslavil. Ani nebylo s kým.

Ale letos už bylo s Kým. Ráno kolem desáté jsme se s Pavlínkou probudili a moje mamka měla náhodou cestu do Karlových Varů. Tak Nás tam vzala. Bylo docela chladno a blížilo se poledne. Hned první, kam jsme zamířili byl palačinkový stánek „dobrotky“. Pavlínka si dala hrozně moc dobrou palačinku s tmavou čokoládou a banánem a já si dal pohankovou se skořicí a broskvemi. Kousek jsme popošli a oddali se slasti, pojídání palačinek. Netrvalo dlouho a byli jsme upatlaní skoro až za ušima. Od čokolády a cukru.

Potom co jsme spořádali palačinky, jsme se vydali dál došli jsme k obchůdku s výbornými masovými dobrotami, koupili jsme si masové rolky. Hmm dobrota, koupili jsme si k nim ostružinový nestea. A šli jsme dlouhou ulicí podél vlakových kolejí až k Varyádě.

Netrvalo dlouho a zakotvili jsme u přihrádky s koníčkama šlejcháčkama.

Pavlínka si vybrala arabské hříbátko. V obchodním centru bylo pěné vedro tak jsme si koupili velkou ledovou tříšť, míchanou. Malina, Pomeranč. Jedna nestačila, tak jsme si koupili ještě jednu malou pomerančovou a sosali jsme společně.

Potom jsme vyšli ven a od smrdutého cirkusového pána jsme koupili cukrovou vatu.

Naše cesta vedla dál kolem Karlovarského koního závodiště. Tam jsme se šli podívat do Horse Shopu. Ve kterém krásně voněla kůže. A zkoušel jsem si tam klobouky. A domlouval případnou koupi. Pak jsme šli dál, až do rybářů a kolem keramické školy. Cestou jsme se zastavili v akvaristice a koukali na rybky. Když jsme se blížili na vlakové nádraží, bylo právě pár sekund, co vláček odjel, takže jsme si to zamířili do zverimexu, kde jsme fascinovaně koukali na křečíky a myšky. Poté jsme šli do čokoládového obchodu, kde jsme koupili úžasné dobroty. Musíme tam ještě někdy zajít. Mňam.

Pak jsme šli kolem tržnice a koupili jsme si půlku grilovaného kuřete a šli na vlak.

Cestou jsme snědli čokoládu a velkou část kuřecího skvělého masíčka.

Vystoupili jsme ve Žluticích, když už byla tma a mlha. Šli jsme pěšo do Močidlece a cestou jsme stopnuli pana Koudelu, který Nás hodil do Močidlece.

Byl to krásný den, plný mlsání, pusinek, úsměvů, polibků a Pavlínky po mém boku a v objetí.